Zde by se měl nacházet úvodní text Vaší webové prezentace - stručně popište hlavní náplň a cíl tohoto webového projektu. Úvodní stránka slouží jako rozcestník prezentace, takže je zde vhodné návštěvníky upozornit na nejvýznamnější produkty a služby, které nabízíte. Na této stránce by měly být uvedeny nejdůležitější myšlenky Vašeho projektu, které podrobněji rozvinete na dalších stránkách.
Úvodní stránka Vaší webové prezentace funguje podobně jako výkladní skříň obchodu. Je to místo vhodné k prezentaci aktuálních novinek, slev nebo akcí, které pořádáte.
První historické záznamy o Letňanech spadají do 14. století, kdy jak cituje kronika „bývaly novým měšťanům pražským v blízkosti královské Prahy za dobrou vůli vyměřovány polnosti, které sluly šosovní grunty, tj. náležely pod právo městské". Prvním doloženým majitelem takto roku 1307 založeného poplužního dvora zvaného „Wesz Letniany" byl pražský měšťan Mikuláš Velfín od Věže.
Zdejší polnost pak v průběhu času často měnila majitele, krátce byla i ve vlastnictví panů z Valdštejna, až se roku 1651 stala na několik staletí vlastnictvím rodu Černínů z Chudenic, kteří zdejší statek dále pronajímali a postupně po částech rozprodávali.
V letech 1930 -1935 pak byla většina jejich majetku rozhodnutím státního pozemkového úřadu rozprodána, převážně vznikajícím a rozšiřujícím se leteckým továrnám.
Samostatnou obcí se Letňany staly roku 1850.
Větší rozvoj obce ale započal až po první světové válce, kdy se původně zemědělský charakter Letňan díky rozvoji leteckého průmyslu začal měnit a z malé obce, která měla při sčítání lidu v roce 1921 62 domů a 718 obyvatel, se postupně stal územní celek s dnešními přibližně 15 tisíci obyvateli.
První díl kroniky – pamětní knihy obce Letňany se začal psát dne 1.6. 1922. Začíná mottem „S pravdou, láskou a dobrou vůlí vždy a všude“. Prvním kronikářem obce byl letňanský rodák Antonín Kumštát, úředník Ministerstva vnitra. Knihu zakoupil za 100 korun. V současné době velmi dobře pokračuje v tradici psaní kroniky pan Ing. Vladimír Veselý z Prahy – Žižkova.
Na podzim 1928 se občané Letňan rozhodli založit Stavební, spotřební a úsporné družstvo „Lidový dům“. Ustavující schůze družstva se konala dne 12.11. 1928 v hotelu Avion v Letňanech. Prvním předsedou dozorčí rady se stal Bedřich Beran. Ve stanovách družstva se uvádí: „Účelem družstva jest podporovati živnost a hospodářství svých členů vystavěním anebo najmutím domů pro členy ku zřizování bytů, dílen, provozování řemeslných a obchodních živností pro členy, přijímati úsporné vklady členské s vyloučením vkladních knížek a obstarávati domácí potřeby členům. Účelu toho bude hleděti společenstvo dosáhnouti tím způsobem, že vystaví nebo koupí vhodný dům.“ Slavnostní otevření společenského domu se konalo dne 15.10. 1939. Ve vedení dozorčí rady se dále vystřídali František Tuláček, Antonín Petržilka, Josef Šimek a Josef Zapletal. Poslední zápis v knize protokolů se týká kontroly účtů a dokladů za rok 1952.
Lidový dům vešel do povědomí obyvatel Letňan jako místo konání řady společenských a kulturních akcí včetně starostovských bálů. Je zde restaurace s největším sálem v Letňanech. Místní zastupitelstvo si bylo vědomo potřeby Lidového domu pro kulturní vyžití občanů Letňan, a proto souhlasilo se zakoupením domu spolu s pozemkem od firmy Letov, a.s., v konkurzu za nabídnutou kupní cenu 4 610 650,- Kč podle znaleckého posudku. Při uzavření nájemních smluv na nebytové prostory s nájemci za výši nájmu obvyklého v Letňanech bylo možné počítat s příjmem ve výši cca 200 000,- Kč ročně. Výbor věřitelů však rozhodl prodat dům tomu, kdo poskytne nejvyšší nabídku. Objevil se zájemce, který nabídl 4 850 000,- Kč. Místní zastupitelstvo vyjádřilo souhlas s kupní cenou 4 851 000,- Kč. Zastupitelstvo nemělo zájem dále postupně zvyšovat nabídku, která již byla vzhledem k technickému stavu objektu příliš vysoká. Přesto zastupitelstvo dne 23.6. 1999 souhlasilo s kupní cenou ve výši 4 855 000,- Kč. Byla připravena darovací smlouva, ve které starosta Ing. Josef Dobrý spolu s oběma zástupci starosty byli ochotni darovat v případě potřeby každý 4 000,- Kč na zakoupení domu. Podle písemné zprávy správce konkurzní podstaty Letov, a.s., ze dne 21.9. 1999 byla kupní cena za Lidový dům uhrazena v termínu jistou firmou a byly podepsány příslušné kupní smlouvy. Správce konkurzní podstaty nesdělil, jaká firma dům koupila.
V roce 1922 započala stavba první letecké továrny, dnešního Letova, který podle kroniky „vyrábí letadla typu Šmolík, jichž vyrobila již 18 vlastních typů povětšinou bitevní, výzvědné, stíhací, bombardovací, závodní a dopravní a jiné“. Podnik se dále v třicátých a čtyřicátých letech 20. století rozšiřoval, v roce 1931 přibyla další letecká továrna - akciová společnost pro průmysl letecký v Praze „Avia“.
Do druhé světové války byl dále vybudovány pobočky továren Aero a Praga. Vznik leteckých továren znamenal i vznik letiště, které se z původního továrního rozšířilo i na vojenské. V současné době slouží letiště již pouze k civilním účelům pro rekreační létání.
Koncem 20. let 20. století se Letňany zároveň staly sídlem jednoho z nejstarších leteckých ústavů na světě, Výzkumného a zkušebního ústavu, který funguje dodnes. Otázka jeho zřízení se začala diskutovat již v roce 1919 na tehdejším Ministerstvu veřejných prací. Byla to však záležitost vojenského letectva a tedy Ministerstva národní obrany (MNO). Z rozhodnutí MNO proto vzniká dne 1.5. 1922 Vojenský vzduchoplavecký studijní ústav. V krátké době se přejmenovává na Vojenský letecký ústav studijní (VLÚS), který existoval s určitými organizačními změnami až do okupace v roce 1939. Důležitý je rok 1927. Z ústavu se vyčlenila civilní složka, která se přestěhovala do Letňan. Vojenský ústav byl a je ve Kbelích. Jeho úplný název je Vojenský technický ústav letectva a protivzdušné obrany (zkráceně VTÚL a PVO).
Během okupace byl ústav podřízen Německému zkušebnímu leteckému ústavu v Berlíně, který do Letňan dosadil svého pověřence. Ústav byl nepatrně poškozen při náletu dne 25.3. 1945 a při osvobozovacích bojích v roce 1945.
K zásadní změně dochází v roce 1954. Ústav přechází jako celek do resortu Ministerstva všeobecného strojírenství a dostává dnešní název Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ). Po vzniku generálního ředitelství Aero se VZLÚ stává jeho oborovým ústavem. Za významný úspěch ústavu lze považovat vývoj prvního československého cvičného proudového letounu L 29 Delfín, vystřelovací sedačky pro letoun L 39 Albatros, pilotní cvičné kabiny, vrtulníků nebo automatického kontrolního zařízení. Ústav se rovněž podílel na vývoji prvního československého turbovrtulového motoru. Úspěchů bylo dosaženo i v oblasti zkušebnictví, např. významný podíl na zavedení licenčních výrob sovětských letounů. Ústav se podílí i na řešení problémů neleteckých oborů (např. výroba dopravních prostředků, využití měřící a experimentální techniky v nejrůznějších oborech průmyslu). V ústavu se provádí téměř veškerá měření a zkoušky nových typů civilních a vojenských letadel.
K významným projektům 90. let patří rozsáhlé zkušební práce na letounech L – 610G, L – 159 ALCA a Ae 270. Z rozhodnutí vlády ČR se ústav v roce 2000 vrátil pod majoritu státu (76 % - stát, 24 % Československá obchodní banka), která zaručuje jeho dlouhodobou stabilitu a další rozvoj. Z této struktury vlastnictví vyplývají i velké možnosti, které se otvírají v evropských projektech jak civilních, tak i v NATO.
VZLÚ postupně rozvíjí i své mezinárodní aktivity, zejména spolupráci se státy Evropské unie. Účastní se řady mezinárodních projektů v oblasti leteckého výzkumu a vývoje. Od roku 2001 je členem Mezinárodní asociace evropských leteckých výzkumných ústavů (EREA).
V Letňanech působili slavné osobnosti letectví. Jde o letecké konstruktéry, kteří bydleli a připravovali své projekty v Letňanech a jejichž výsledky práce jsou známé na všech kontinentech. Jsou to Ing. Zdeněk Rublič, hlavní konstruktér našeho prvního proudového letadla L 29 Delfín, dále Ing. Jan Vlček, šéfkonstruktér našeho snad nejelegantnějšího letadla L 39 Albatros vyráběného v největší sérii na světě. Třetím je Ing. Karel Dlouhý, konstruktér větroně L 13 Blaník.
K významné události došlo v květnu 1945. Na letišti ve Kbelích přistálo letadlo s československou vládou a na letňanském letišti letouny 1. československé letecké smíšené divize.
Dne 1.6. 1945 se uskutečnila před velitelstvím v areálu VZLÚ slavnostní přehlídka smíšené divize za přítomnosti gen. Ludvíka Svobody. Osobně ji pozdravil prezident ČSR Dr. Edvard Beneš. Při této příležitosti dekoroval divizní prapor Československým válečným křížem 1939.
Událost výstižně popsal legendární český pilot Britského královského letectva (RAF) genpor. František Fajtl ve své knize Podruhé doma.
Rozvoj leteckého průmyslu po druhé světové válce znamenal další bytovou výstavbu.
Mezníkem v rozvoji Letňan se stal rok 1968. Společně s dalšími 21 obcemi z okr. Praha – západ a okr. Praha –východ byly Letňany připojeny k tzv. Velké Praze. Staly se součástí Prahy 9.
V sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století bylo vybudováno panelové sídliště, jehož výstavba však znamenala i destrukci původního historického jádra Letňan, z něhož zbyla jediná pamětihodnost - pozdně klasicistní kaple sv. Kříže z roku 1865 vystavěná na místě starší kaple a nacházející se na Staré návsi.
Po listopadové revoluci 1989 začíná další etapa rozvoje Letňan.
Samostatnou městskou částí se Letňany staly v roce 1990 oddělením z obvodu Praha 9.
Rok 1994 je důležitý pro samostatnost Letňan. Zastupitelstvo MČ Praha – Letňany schválilo vytvoření znaku a praporu Letňan. Po nezbytném schvalovacím řízení převzal dne 31.1. 1996 znak a prapor z rukou předsedy Parlamentu ČR Milana Uhdeho starosta Letňan Ing. Josef Dobrý.
Znak je složen ze tří symbolů.
Historii Letňan představuje nejstarší památka kaple sv. Kříže z roku 1865.
Současnost znázorňuje druhý symbol, ptačí křídlo v letu, na kterém je umístěno písmeno „L“ symbolizující leteckou přítomnost ve výrobě i ve vzduchu.
Sepětí Letňan s Prahou vyjadřuje symbolické znázornění poloviny znaku hl. m. Prahy.
Prapor opisuje základní barvy znaku a má tři vodorovné pruhy: modrý, bílý a zelený.
Reforma veřejné správy v Praze znamenala přijetí nového Statutu hl. m. Prahy, který schválilo pražské zastupitelstvo dne 21.12. 2000. Praha se od 1.1. 2001 nově člení na 22 správních obvodů.
Vzniklo sedm nových správních obvodů v okrajových městských částech Prahy. Od 1.1. 2002 to jsou:
MČ Praha 16 – Radotín, MČ Praha 17 – Řepy, MČ Praha 18 – Letňany, MČ Praha 19 – Kbely, MČ Praha 20 – Horní Počernice, MČ Praha 21 – Újezd nad Lesy a MČ Praha 22 – Uhříněves.
Správní obvod Praha 18 se rozkládá se na severovýchodě hl. m. Prahy, nachází se na tzv. severní terase Prahy. Letňany na severu sousedí s MČ Praha – Čakovice, na západě s MČ Praha – Ďáblice, na jihu s MČ Praha 9 a na východě s MČ Praha 19 – Kbely. Hranice Letňan jsou shodné s hranicemi katastrálního území Letňany.
Součástí MČ Praha 18 je i sídliště Nový Prosek, které je na katastrálním území Letňan. Vznikly zde nové ulice - Terezínská, Chotěšovská, Kostomlatská, Zlonická a Bechlínská.
Bývalý místní národní výbor (MNV) měl sídlo v nevyhovujících prostorách starší budovy, která byla později zbourána. Na jejím místě stojí dnes panelové domy. Počátkem roku 1989 se úředníci stěhovali do náhradních prostor čtyřpatrového panelového domu v ul. Kopřivnická 609.
Nová radnice s obřadní síní byla otevřena v září 1992, policejní stanice byla předána v září 1993.
Nástavba budovy pošty byla dokončena v červenci 2002, nástavba radnice v říjnu 2002. Všechny odbory úřadu se tak dostaly pod jednu střechu a své důstojné místo zde našly i Městská policie hl. m. Prahy a Policie ČR.
Od poloviny 90. let 20. století začíná v Letňanech období nástaveb a rekonstrukcí domů a městská část se architektonicky zásadně proměňuje.
V roce 1993 navazuje letňanská radnice partnerské vztahy s městem Beautor ve francouzské Pikardii.
Z podnětu starosty Ing. Josefa Dobrého radní v Letňanech vyhlásili od ledna 1998 akci „Radnice s čistýma rukama“ a vyzvali radnice ostatních obcí, měst, městských částí a obvodů ČR, aby se k této výzvě připojily. Jedinou podmínkou bylo, aby představitelé radnic umožnili občanům přístup k zápisům z jednání zastupitelstev, rad a k dokumentům o hospodaření s obecním majetkem.
Letňany jsou od roku 1999 členem Svazu měst a obcí ČR a podílejí se tak na předávání podnětů a připomínek z obcí vládě a parlamentu ČR zejména při tvorbě zákonů, které se týkají výkonu státní správy a samosprávy.
S příchodem svobody začíná v Letňanech rozvoj soukromého podnikání.
Mění se struktura průmyslu a zvláště průmysl letecký ztrácí odbyt svých produktů, které byly dříve určeny převážně do zemí bývalého sovětského bloku. Z jednotlivých podniků vznikají akciové společnosti, které se snaží uplatnit svoje výrobky a šikovnost pracovníků na světových trzích. V některých podnicích se částečně přechází na výrobu pro jiné obory. Jako příklad lze uvést vývoj a výrobu turbinové kogenerační jednotky pro ekologickou výrobu tepla a elektrické energie v podniku Turbo motor ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu.
Velkou investici pro Letňany představuje britská firma TESCO, která se v roce 1997 stala největší maloobchodní firmou ve Velké Británii a expandovala do střední Evropy, Irska a Asie. Za velmi krátkou dobu vyrostl v Letňanech hypermarket TESCO, slavnostní otevření se konalo 23.11. 1999.
Obchodní centrum je největší v ČR a ve střední Evropě, přiláká týdně kolem 70 tis. zákazníků z celého hlavního města a jeho okolí. K významným nájemcům v hypermarketu patří např. společnosti Datart, La Halle, Kenvelo, Baťa, Humanic a New Yorker. Firma TESCO přenesla své sídlo v ČR do Letňan.
Svého nájemce má i multikino s 12 kinosály s celkovou kapacitou 2 771 míst. Je jím společnost United Cinemas International Central Europe (UCICE), která si klade za cíl stát se hlavním provozovatelem kin ve střední Evropě.
Společnost TESCO splnila požadavek letňanské radnice vybudovat jako osučást obchodního areálu Aqua – Centrum Letňany Lagoon, plavecký bazén s fitnesscentrem, který byl otevřen v září 2000. V Aqua Centru působí Club Delfínek, který pořádá kurzy plavání pro mateřské, základní a střední školy.
V září 2000 se konala na letňanském výstavišti 1. mezinárodní výstava všeobecného letectví „Letadla a létání“. Právě sousedství výstaviště a letiště Aeroklubu symbolicky spojilo pražské výstavnictví s letectvím. Výrobci a prodejci letadel a jejich dílů byli spokojeni s uzavřenými obchodními kontrakty. Špičkoví letečtí odborníci ji hodnotili jako nejlepší leteckou výstavu pořádanou od roku 1945 na našem území.
V září 2001 začala premiérová sezona nové hokejové haly SC Letňany postavené v areálu společnosti TESCO. Její projekt předložili bratři František a Vojtěch Kučerové. V hale jsou dvě ledové plochy – evropského a kanadského rozměru, restaurace, obchodní plochy a posilovna. Investice do stadionu, který se podobá zámořským tréninkovým halám, spolkly zhruba 115 mil. Kč. V hale se konají hokejová soustředění a také juniorský Turnaj čtyř. Svůj domovský stánek tu má i letňanský mládežnický klub.
V letních měsících funguje hokejová škola Františka Kučery. Nejdůležitější náplní haly však zůstávají akce pro veřejnost, tedy bruslení nebo zápasy rekreační ligy.
Jižně od tzv. čakovické kolonky bylo v dubnu 2003 otevřeno sportovně relaxační centrum postavené firmou Class FIT.
V květnu 2003 byl v Letňanech slavnostně zahájen provoz Centra aktivního životního stylu Blue Orange – Health Club, a.s. Poskytuje celou škálu služeb k aktivnímu a zdravému trávení volného času.
Letňany mají také tenisovou halu, která je součástí víceúčelového sportovního centra. Zařízení provozuje firma SAT-consult od léta 2006.
Z dalších letňanských firem můžeme uvést:
Letov – Letecká výroba, s.r.o. – člen Asociace leteckých výrobců ČR a Francouzsko – české obchodní komory. V roce 1995 byla založena dceřiná společnost Letov ATG, v roce 1996 byl zahájen vývoj českého bojového letounu L – 159 Alca, v roce 1997 došlo k založení dalších dceřiných společností: Letov – Letecká výroba, Letov – Simulátory, Letov Air a Letov Nástrojárna. Firma je od roku 2000 součástí výrobní skupiny LATECOERE Toulouse. V roce 2001 bylo investováno 250 mil. Kč do výrobních a kontrolních technologií, od ledna 2002 pokračuje příprava výroby nových výrobních programů AIRBUS A 320 a EMBRAER ERJ 170. Z dalších je možné uvést FARCHILD – DORNIER do 728 a AIRBUS A 380.
Letov – Letecká výroba se zaměřuje na výrobu ultralehkých letadel společně s Belgičany ve verzi dopravní (přeprava osob) a nákladní (do 800 kg).
Avia Propeller, s.r.o., se zabývá vývojem, výrobou a servisem vrtulí pro lístové motory a vrtulových regulátorů, dále vyrábí listy a kryty pro historická letadla. Vizí firmy je být celosvětovým dodavatelem leteckých vrtulí.
Aero Trade, a.s., export a import letecké techniky
Aero Holding, a.s.
Green Park – Incline Global Technology Services
Aeroklub Praha Letňany, letecká škola (výcvik soukromých pilotů sportovních letounů)
Prague Studio – filmové studio a ateliéry – haly Letova
Transbeton IPS, s.r.o., betonárna,. Zvláštností zařízení, které dodala německá firma STETTER, je bezodpadová technologie splňující přísná ekologická kritéria. Je zajištěna recyklace kalů a provoz neruší život obce.
Dopravní a inženýrské stavby Praha, s.r.o., stavby, zemní práce, pronájem strojů, doprava
HELIKA, a.s., projekty, inženýring, řízení staveb
a další firmy.
Za mimořádně důležitou pro občany a návštěvníky Letňan považují radní výstavbu stanice metra s autobusovým terminálem a P + R. Jde o prodloužení trasy C (IV.C2). První část stavby se zastávkou v Kobylisích a dočasnou konečnou stanicí v Ládví byla dokončena v roce 2004. Druhý úsek povede přes dvě zastávky na Proseku (vzájemná vzdálenost cca 1 000 m) do konečné stanice Letňany (4,5 km). Stanice Prosek (jeden vestibul) je v hloubce 10,6 m, obslouží asi 14 tis. obyvatel, stanice Letňany se dvěma vestibuly je v hloubce 10,3 m a obslouží asi 34 tis. obyvatel. Bude to velká stanice dlouhá přes 200 m (normálně bývají dlouhé kolem 100 m). Důvodem je fakt, že musí pojmout koleje pro obracení vlaků. Se zahájením provozu se počítá v druhé polovině roku 2008.
Navržené umístění stanice Letňany umožňuje v budoucnosti další pokračování trasy C dále do Letňan, Čakovic a Kbel.
Pokud se Praha chce stát veletržním městem, měla by mít jedno veletržní centrum v Letňanech, které by bylo schopné konkurovat světu. Stávající stále provizorní výstaviště, Pražský veletržní areál (PVA), otevřený v září 1998, má velmi výhodnou polohu. Je situován při městském rychlostním okruhu a zaústění dálnice D8 z Drážďan do Berlína. Již nyní je PVA schopen nabídnout čtyřikrát více výstavní plochy než Výstaviště v Holešovicích. Původní dohoda z roku 1997 počítala s tím, že hl. m. Praha uzavře Kongresové centrum Praha a Strahov pro výstavnictví a v Holešovicích umožní dělat menší výstavy s tím, že velké výstavy se přesunou do Letňan. Zatím se tak bohužel nestalo a stavba „kamenného“ výstaviště je pro Prahu z důvodu nedostatku financí zatím dlouhodobější vize.
Současný podnik PVA (11 % - hl. m. Praha a 89 % - firma ABF) je schopen zajišťovat pouze provoz „prozatímního výstaviště“, tj. tzv. „0“ etapu. Jak se ukazuje, majoritní vlastník PVA – firma ABF není schopna za současného stavu věcí uskutečnit myšlenku „kamenného“ výstaviště. Praha jako „evropské město“ tak ztrácí na své přitažlivosti a nemůže se zařadit mezi centra světového výstavnictví.
Pro rozvoj výstaviště v Letňanech je velmi důležitá infrastruktura.
Po mimořádném úsilí letňanské radnice byla uvedena do trvalého provozu mimoúrovňová křižovatka v červnu 2003. Konkrétně jde o prodloužení ulice Tupolevovy do prostoru výstaviště a dále přemostění z Proseka přes ulici Kbelskou na výstaviště. Obě stavby pomohly zvládnout dopravu v době konání výstav.
Pro svou výhodnou polohu se Letňany staly velmi atraktivní aglomerací Prahy, která je stále více vyhledávaným místem nejen pro podnikatele a velké investory, ale i pro návštěvníky a turisty. Výrazně se tak ekonomicky zhodnocuje celé území. Vznikají nové pracovní příležitosti, zvyšuje se cena pozemků a nemovitostí. Prioritou radnice je zajišťování podmínek pro klidný a spokojený život občanů v Letňanech.
Městská část má svoje noviny. Archivovány jsou od roku 1991, kdy vycházely jako Letňanské listy do roku 1995, v letech 1995 – 1999 pak pod názvem Haló z Letňan, v letech 1999 – 2000 jako Letňanský zpravodaj a od roku 2000 opět jako Letňanské listy.
Letňanská kronika byla jedním z pramenů pro vznik publikace o Praze 18 – Letňanech, která vyšla v roce 2003. Z kronikářských zápisů vychází také kniha Pražské radnice z roku 2002, v níž je samostatná kapitola o Letňanech. Letňanská radnice vydala také dvě pohlednice.
Chcete-li být pravidelně informováni o tom, co se v Letňanech děje, pak vyhledejte měsíčník Letňanské listy v podatelně úřadu. Jeho stránky naleznete také na internetové adrese www.letnany.cz. Jestliže jsme Vás zaujali a chcete se dozvědět více, napište nám na adresu: Úřad MČ Praha 18, Bechyňská 639, 199 00 Praha – Letňany.
*) Celý článek je získán z webu letnany.cz
